Jak mě málem dostala Žloutenka
Ulter si nalil do injekce novou přísadu jejíž recept našel připíchnut na jednom vývěsním štítu a zapíchl injekci. Flašky se několikrát rozkutálely všude okolo a Ulter vyndal injekci. Několikrát činnost opakoval a snažil se přijít na to, kde udělal chybu. Nakonec své dílo vzdal a odložil na další den. Ráno moudřejší večera, myslel si, ale než půjdu spát, ještě odnesu do Britainu náklad svitků se světlem.
Ulter seslal teleport a už si chystal svitky, když mu někdo zafuněl na zádá...
Naprosto vyděšen noční návštěvou vykřikl Ulter a zahodil svitky. Polekán rychle přerušil teleport a začal si prohlížet koně.
Koně ?! Proboha, co to je ?
Zaskočený Ulter začal blekotat něco na pozdrav...
Hnusný žlutý kůň zařehtal a začal se k vyděšenému Ulterovi lísat. Hned mu bylo jasné, že to není obyčejný kůň. Byla to Žloutenka. Přesto, že ji Ulter nikdy předtím neviděl cítil z ní pach smrti. Tak málo chybělo a mohl ležet bez duše na podlaze a jeho duch by navždy opustil tento svět...
Napjatě očekávaje nejistý osud začal hladit smrtelnou nemoc po hřívě. Klepaje strachy si opakoval naštvaným hlasem : "Už nikdy nebudu sám míchat do injekce recepty, kterým nerozumím i kdyby je psali ti nejzkušenější feťáci, už nikdy, nikdy víc..."
Ulter stoje jak opařený se sevřeným žaludkem pozoruje koně, který se začal procházet po domě, kůň přišel ke dveřím, otevřel, zamával kopytem a odkráčel do lesa...
Ulterovi spadl kámen ze srdce. Je živí a zdravý a Žloutenka ho opustila... Měl štěstí, ale než se zas bude pokoušet věšet lahve na stěnu, vyhledá pomoc někoho zkušenějšího...
(injekce - joko, recept - skript, žloutenka mě stihla asi kvůli špatnému skriptu (taky jsem se mohl zeptat, co ke mě koně přivedlo..), ale skript byl z ofic. fóra, tak nevím, co bylo špatně...)